Ponořte se do světa ptactva. Čtěte, sdílejte, tvořte. Je jedno, zda jste malý chovatel, velký chovatel nebo zoologická zahrada. Jednoduše buďte součástí.

Chov ptáků je záležitost stará tisíce let. Nejprve se ptáci (např. vodní a hrabavá drůbež) domestikovala pro potřeby náboženské či kultovní, později i nároky potravní a pro zálibu.

Nejnovější vědecké studie ukazují, že by prvním domestikovaným ptákem mohl být kasuár. Mezinárodní vědecký tým totiž zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti. Tento objev předchází domestikaci kura o celé tisíce let.

Domestikace a tím i chov nejpočetnějšího (hospodářsky významného) ptáka současnosti, kura bankivského (předek dnešních plemen kura domácího), začaly nejdříve na místě dnešní Číny, Thajska, Kambodži, Vietnamu a Indie asi kolem roku 7000 př. n. l. V Číně je chov slepic zdokumentován kolem roku 5000 př. n. l., v Indii o trochu později - kolem roku 3000 př. n. l. Chov kura se postupně rozšiřoval na západ, kolem roku 1000 př. n. l. jsou slepice zdokumentovány v Persii (dnešním Íránu), někdy mezi lety 1000 a 500 př. n. l. doputovaly slepice do Evropy, jejich přítomnost je zaznamenána u Řeků a Římanů. V Egyptě se staly slepice a slepičí vejce součástí jídelníčku kolem roku 300 př. n. l. Lidé objevili, že když budou slepicím vejce brát, ty budou snášet další a další vejce. Chov slepic se pak rozšířil také v Africe a s prvními kolonizátory dorazil původně asijský kur i do Ameriky.

Jedny z prvních zmínek o chovu ptáků pro zálibu pocházejí z Egypta z doby kolem roku 2900 př. n. l. Po rozluštění egyptských hieroglifů Jeanem-Françoisem Champollionem roku 1822 bylo zjištěno, že se mezi prvními ptáky chovali především holubi, papoušci, ibisové a kachny. Ochočení ptáci zaujímali významné místo i ve starověkém umění. Ve Starověkém Řecku byli pro schopnost napodobovat lidský hlas drženi špačci, vrány a kavky. V současné době nechovanější skupina ptáků papoušci se začali chovat podstatně později, a to až kolem roku 327 př. n. l. Stalo se tak v Řecku až po vpádu Alexandra Velikého do Indie. V době Starověkého Říma již byly zavedeny kurzy, kde se papoušci učili napodobovat lidský hlas. Plinius starší, který žil v 1. století n. l., již uvádí přesné pokyny pro výcvik takových papoušků.

Po konci říše Římské se dochovalo málo záznamů o chovu ptáků. Ve 13. století byli ptáci oblíbeni zejména na dvorech panovníků. Většího rozmachu doznal chov ptáků až v 15. století. V roce 1494 přivezl Kryštof Kolumbus z Nového Světa pár amazoňanů kubánských (A. leucocephala) pro královnu Isabelu Kastilskou. V 15. století byli v Evropě také známí kanáři, přivezení z Kanárských ostrovů portugalskými námořníky. Jejich chov se stal velmi populární, zejména u horníků Viktoriánské Anglie, kteří je používali jako indikátor jedovatých plynů v důlních šachtách. Ze stejně využíváných kanárů byl v Německu v 18. století vyšlechtěn harcký kanár. V Anglii v 16. století choval Jindřich VIII. papouška žaka. Jeden z nejčastěji chovaných ptáků součastnosti andulka vlnovaná (Melopsittacus undulatus) se v chovech objevila až na konci první poloviny 19. století. Roku 1840 dovezl první andulky z Austrálie anglický přírodovědec John Gould do Anglie. Po druhé světové válce se s rozvojem dopravy rychle rozmohl obchod s exotickými ptáky a k chovatelům se postupně dostávaly další doposud neznámé druhy ptáků.

V současné době se chová více než 1000 druhů ptáků a jejich počet se neustále mění. Zdokonalují se jednak metody chovu, tak i výživa a krmení. Čím více o chovu ptáků víme, tím lépe je dokážeme rozmnožit a zachovat je tak pro další generace chovatelů a nejen pro ně.

Podělte se o své chovatelské zkušenosti, napište článek o svém chovu a tvořte tak otevřenou encyklopedii chovu ptactva. Místo, kde začínajíci i zkušení chovatelé najdou to své. Nezáleží, jaké druhy ptáků chováte. Všichni jste tu vítáni.